Závěrečný závod letošního jedenáctidílného seriálu se jel v Jaramě hned o dalším víkendu po Lausitzringu, a tak mechanici vyrazili do Španělska rovnou z Německa v pondělí dopoledne. Na okruh, který leží asi 30 kilometrů od Madridu dojeli ve středu večer.
Soutěžní program tentokrát začínal až v sobotu třemi volnými tréninky. Obloha byla od rána zatažená a dráhu zkrápěl drobný hustý déšť. To Gerdovi už tradičně vyhovovalo a v prvním tréninku zajížděl časy kolem pátého místa. Předčasně však zamířil s Buggyrou do depa, protože mu náhle klesl tlak oleje. Jak se ukázalo, do olejového čerpadla propadlo potrubím několik kousků rozdrcené podložky z turbodmychadla, které se porouchalo už na Lausitzringu. Jelikož hrozilo nepezpečí, že se některé nečistoty dostaly i dál, vyndali mechanici motor a vyčistili vanu. To jim samozřejmě zabralo hodně času, a tak Gerd nenastoupil do druhého tréninku, který se jel necelou hodinu po prvním. Důkladná příprava vozu se ale pozitivně promítla do výborných časů ve třetím tréninku, ve kterém Gerd v silné konkurenci vozů MAN a Mercedes-Benz skončil šestý. Lepší čas už nemohl zajet, protože mu na pravém předním kole praskl brzdový kotouč. Mechanici při jeho výměně proto pro jistotu zkontrolovali i brzdy na ostatních kolech.
Na odpoledne meteorologové hlásili rozpouštění oblačnosti a ustávání srážek a jejich předpověď vyšla stoprocentně. Těsně před začátkem měřeného tréninku přestalo pršet, ale dráha byla stále velice mokrá. Proto týmy nastoupily s pneumatikami na mokro. Gerd se držel na výborném šestém místě, ale ani tuto jízdu nedokončil ve vymezeném čase. Stačil zajet pouze čtyři ostrá kola a pak se opatrně vrátil do depa. Stěžoval si na špatnou stabilitu vozu a jeho udržení v optimální stopě. Mezitím dráha oschla natolik, že ostatní začali v boxech přezouvat. Na kontrolních monitorech Gerdovo jméno začalo okamžitě klesat a po ukončení tréninku zůstalo až na desátém místě. Kromě všech jezdců skupiny A se před našeho jezdce natlačili v samotném závěru tréninku i dva zástupci slabších „béček“. To pro Gerda znamenalo start do nedělní kvalifikace z páté řady.
Mechanici večer rozebrali a zkontrolovali diferenciál a rychlostní skříň, kde se daly předpokládat příčiny Gerdových potíží, ale na žádnou závadu nepřišli. V pořádku byla i náprava. Nechali proto auto postavit na váhy, aby zjistili, jestli není hlavní problém ve správném rozložení hmotnosti Buggyry na jednotlivá kola. Výsledky vážení skutečně některé odchylky od běžné tolerance prokázaly, a tak je úpravou pérování a tlumičů srovnali do správných mezí. S prací byli hotovi do půlnoci a už převlečeni si mohli vychutnat v sestřihu na Eurosportu nádherné branky našich fotbalistů v rozhodujícím kvalifikačním utkání s Bulharskem.
Nedělní ranní warm-up se jel za slunečného počasí a Gerd ukazoval, že je mistrem svého oboru i na suchu. Několikrát se dokonce objevil na třetím místě a zdálo se, že veškeré problémy mohou být zapomenuty. Optimismus zmizel z tváří všech, když zajel do depa a ohlásil potíže s převodovkou. Ta šla okamžitě ven a do své péče ji převzali technici od výrobce ZF. Po úpravách namontovali mechanici převodovku zpět a připravili auto na kvalifikační jízdu.
Start se Gerdovi povedl na jedničku s hvězdičkou, protože se okamžitě propracoval na osmé místo, ve druhém kole předjel sedmého Faureho a zavěsil se za černožlutý caterpillar Luostarinena. Dlouho však na jeho záď nekoukal a v jednom velmi prudkém a náročném stoupání s obdivuhodnou lehkostí zaujal jeho šestou pozici. Buggyra letěla jako drak, na což Gerd doplatil v cílové zatáčce, kde levým předním nárazníkem trefil pilíř z pneumatik, který vymezuje dráhu. Laminátová karosérie se rozbila a jeden kus prorazil hadici brzdového systému. Další nadějná cesta k tolik kýženému úspěchu opět předčasně skončila…
Motor byl ale v pořádku, a tak před hlavním závodem stačilo opravit plasty a vyměnit destičky na zadních brzdách, které se při poškození soustavy zadřely. Gerd ovšem musel startovat z dvanáctého místa, tedy i za jezdci skupiny B. Ti jakoby nechtěli uznat větší sílu Buggyry a cestu vpřed jí značně komplikovali. Gerd se i tak probil až k „áčkovým“ vozům, jenže se dostal do několika tvrdých kontaktů a jeho auto začalo lítat ze strany na stranu a nakonec zůstalo stát uprostřed dráhy. Závod však byl nepochopitelně zastaven, až když se všichni znovu prohnali kolem bezmocného Gerda. Startovní pole se potom opět začalo řadit na roštu do původního postavení a zezadu přijížděl i Gerd, kterému se mezitím podařilo motor nastartovat. Komisaři ho však nechtěli ke startu pustit a doslova ho vyhnali z dráhy do prostoru pro technickou kontrolu. Nastalo velké dohadování a už to vypadalo, že Gerda přece jen zpátky na trať pustí, ale ten definitivně sundal helmu z hlavy a šel závod sledovat spolu s Martinem Kolocem z terasy na střeše tiskového střediska. Poslední jízdu sezóny tak absolvoval v roli diváka.
Martin pak svolal v depu celý tým. „Byla to moje nejlepší závodní sezóna, získali jsme tolik nových poznatků a zkušeností, že můžeme bez obav zahájit přípravy na další rok. Chtěl bych vám všem moc poděkovat“, řekl závěrem svého krátkého vystoupení, Poté poděkoval ostatním za perfektní spoluprací i Ged Körber.
Z večerního slavnostního vyhlášení výsledků sezóny se vrátil šéf stáje Martin Koloc s pohárem za osmé místo a s plaketou pro Buggyru za největší přínos do divize Super Race Trucks evropského šampionátu FIA v roce 2001.
