V sobotu dopoledne vládlo nad belgickým Zolderem už tradiční chladné a deštivé počasí, za kterého se jely dva měřené tréninky. Gerd má vodu rád, ale štěstí se k němu i k celému týmu obrátilo zády. Martin Koloc hledal spolu s techniky a mechaniky optimální nastavení vozu, neboť dráha se oproti minulým letům v některých pasážích výrazně změnila, ale prakticky neměli možnost nové úpravy Buggyry vyzkoušet. Gerd musel krátce po zahájení prvního tréninku veškerá testování ukončit, protože ho zradilo turbodmychadlo. Ve druhém tréninku se situace opakovala jako podle kopíráku. Třetí volný trénink absolvovali jezdci už na suchu, ale ani tentokrát nestačil náš jezdec zajet ani jedno ostré kolo. Jeho snahu zastavila prasklá olejová hadice u servořízení. Posledním bodem sobotního programu byl měřený trénink, podle kterého se startovní pole rovná na rošt nedělní kvalifikace. Mechanici zapracovali a auto drželo celou vyměřenou hodinu. Gerd jezdil vyrovnaná kola a pohyboval se kolem šestého místa. Už se zdálo, že to také v konečném účtování obsadí, jenže se před něj na poslední chvíli prodral o pouhých 19 setin vteřiny britský veterán Parrish. Po předcházejících problémech je i tak tento výsledek vynikající. Zaručuje Gerdovi lepší postavení ve čtvrté řadě, což může být při avízovaném silném dešti odrazovým můstkem k mnohem většímu úspěchu v kvalifikaci. Večerní práce mechaniků bude kromě pravidelné kontroly a údržby vozu zaměřena na výměnu brzdových kotoučů na přední nápravě a seřízení zadní nápravy.
Do nedělního kvalifikačního závodu startoval Gerd Körber ze sedmé pozice ze čtvrté řady. Start se mu vydařil a dostal se velice rychle na páté místo. Ještě v průběhu prvního kola se však před něj posunul Švýcar Bösiger. Gerd měl dostatečný náskok na sedmého Brita Parrishe, kterému se nadále vzdaloval. V polovině čtvrtého kola Gerdova Buggyra náhle zpomalila a vyjela z dráhy ke svodidlům. Jízdu vyhrál po krásném souboji Němec Kreutzpointner před Finem Luostarinenem, třetí Španěl Albacete přijel s menší ztrátou. V depu Buggyry nastal velký shon, a protože nebyl čas na podrobné analyzování závady, Martin Koloc se rozhodl pro okamžitou výměnu motoru. Do startu pohárového závodu zbývaly necelé dvě hodiny, ale sehraný tým mechaniků to dokázal a Gerd se včas objevil na startovním roštu v závěru patnáctičlenného pole, tzn. v osmé řadě. Postupně se pak prodíral přes jezdce slabší skupiny B a cílem čtvrtého kola projížděl na sedmém místě se ztrátou šesti vteřin na Parrishe. Během dalších čtyř kol už s ním byl v přímém kontaktu, a protože jezdil o více než vteřinu rychlejší časy, bylo předjetí nasnadě. Gerdovi však ani v Belgii nebylo dopřáno, aby viděl šachovnicový prapor. V devátém kole ho zastavil prasklý držák zadní nápravy. Na stupně vítězů vystoupil nejvýše Luostarinen, kterému společnost dělali druhý Kreutzpointner a třetí Albacete.
