A jak ukazuje průběh letošního šampionátu, platí tento slogan i pro závody nejrychlejších tahačů starého kontinentu. Onu změnu přinesli do zaběhnutého pořádku závodů trucků jezdci týmu Buggyra International Racing System. Od roku 2000 totiž probíhal šampionát třídy Race Truck podle zaběhnutého scénáře, ve kterém hráli hlavní roli jezdci na závodních speciálech MAN Noel Crozier, Lutz Bernau, Egon Allgäuer, Stuart Oliver a Antonio Albacete. Čas od času se pak podařilo rozčeřit stojaté racetruckové vody Frankie Vojtíškovi (Renault) či Jochenu Hahnovi (Mercedes). Přesto bylo možno hovořit o  "MAN šampionátu".
Leč letos je zatím po první třetině mistrovství Evropy všechno jinak. V pěti z šesti pohárových jízd totiž triumfovali jezdci na Buggyrách Markus Bösiger (3) a David Vršecký (2). Na zbytek světa tak zbylo pouze jedno vítězství Antonia Albaceteho na stejnojmenném okruhu.
Nutno podotknout, že tým Buggyry Albaceteho vítězství takřka přivítal! Důvod? Podle jistých zákulisních informací se totiž začaly mamutí značky MAN a Mercedes bouřit. Důvodem jejich bouře ovšem nebyla dosavadní vlastní neschopnost, ale schopnosti druhých. V tomto případě jezdců, inženýrů a mechaniků roudnického týmu. A tak začínají najednou na povrch prosakovat informace o zájmu mocných změnit technické předpisy. Vždyť vítězné Buggyry mají motor se dvěma turbodmychadly! Není možné něco podobného zatrhnout? Co na tom, že prakticky stejný motor nasadil tým i v loňské sezóně. V té době ale přece nevyhrával. Pravda, pokud agregáty "držely", byly Buggyry rychlé, nicméně v každém druhém závodě bylo nutno motor měnit. Přes zimu si však dovolili Kress a jeho parta zapracovat na spolehlivosti a rázem je tu problém mocných.
Když jsem viděl loni způsob, kterým pořadatelé v Jaramě dotlačili k titulu Antonia Albaceteho, řekl jsem si, že nic strašnějšího snad již nemůže existovat. Případná účelová změna technických pravidel v neprospěch jednoho privátního týmu by byla pádným důkazem toho, jak moc se může člověk mýlit.