Psal se 19. duben 2001 a roudnické Buggyra Technology Center zažilo velkolepou show, na které Martin Koloc představil nový závodní vůz Buggyra 001 i jeho pilota Gerda Körbera. "Letošní sezónu považujeme za testovací a neklademe si žádné cíle na umístění. V ostrých podmínkách závodů chceme hlavně nasbírat co nejvíce dat a připravit se co nejlépe na další rok, ve kterém bychom už chtěli útočit na titul," nechal se slyšet šéf stáje, která jako první soukromá vstoupila do světa truckové formule 1. Loňský rok vyšel přesně podle Kolocových slov. Gerd skoro polovinu jízd nedokončil, ale množství poznatků a dat bylo tolik, až se daly počítat na gigabyty.
Píše se 19. říjen 2002 - přesně rok a půl od premiéry - a Gerd Körber nastupuje do měřeného tréninku posledního podniku sezóny, ve kterém se rozhodne mezi ním a Finem Luostarinenem o titulu evropského šampióna. Možná tomu tehdy moc lidí nevěřilo, ale na slova Martina Koloce opět došlo! Náš tým se na tento závod připravoval zvlášť pečlivě a nasadil do bojů i třetí auto. Za volant loňského modelu MK 001 usedl "domácí" Roland Rehfeld, berlínský student Technické univerzity, který v roce 2001 skončil mezi supry skupiny B na třetím místě. Jeho úkolem bylo především opět shromažďovat data pro optimální nastavení Gerdova auta a v závodě pomoci týmové strategii.
Závodní víkend začal už v pátek, protože program byl nabitý, dny se rychle krátí a v neděli v podvečer čekalo na všechny slavnostní zakončení s vyhlášením celkových výsledků. Do té doby muselo být ve všem jasno.
Nejdříve se obě divize pustily společně do testovacího tréninku. Našim barvám se však vůbec nedařilo. David hned ve třetím kole narazil na spodním okraji jedné ze zatáček pravým předkem do velkého pilíře z pneumatik, ale netušil, že vnitřek je vyplněn betonem. Náraz byl tak silný, že při něm praskla náprava a vylomila se i s kolem. Bylo jasné, že pro Davida páteční jízdy skončily. Navíc ho bolela i levá ruka, která dostala ránu od volantu. Netrvalo dlouho a něco podobného se stalo i Gerdovi. Naštěstí auto nebylo tolik poškozeno jako Davidovo a Gerd mohl - byť s menším zpožděním - nastoupit do prvního volného tréninku. Ten také s přehledem vyhrál, když druhému Luostarinenovi nadělil přes jednu vteřinu. Mile překvapil Roland, který skončil pátý s téměř dvouvteřinovým náskokem před Matějovským. Ve druhém volném tréninku si oba kandidáti na titul svá umístění vyměnili, Roland zajel tentokrát šestý čas, ale opět byl rychlejší než Matějovský.
Večer měli napilno mechanici, kteří pokračovali v opravě Davidova auta. Práci však museli přerušit, proto až do jedné hodiny v noci čekali na nové náhradní díly. Těsně před svítáním si pak šli na pár hodin lehnout. Nikdo z nich v té chvíli netušil, že jejich úmorná práce byla takřka zbytečná
Při ranním probuzení totiž v depu chyběl David, který časně ráno odjel s Petrem Markem do teplické nemocnice na chirurgické vyšetření. David nemohl celou noc pro velké bolestí spát a levá ruka mu stále natékala. Při třetím volném tréninku tak zůstala modrá Buggyra s číslem 16 opět stát v depu. Jelo se za hustého deště, což byla voda na Gerdův mlýn. Zajel nejrychlejší kolo a pozvedl tak nálada v týmu. Luostarinen na druhém místě zaostal o čtyři desetiny vteřiny. Výborně jel i Roland, který se zase dostal na pátou pozici.
Čas letěl jako splašený a měřený trénink se blížil. Všichni netrpělivě čekali na zprávu o Davidově zranění. Konečně se ozval telefon Petra, jenže jeho informace byla zdrcující: "Dali mu sádru, má zlomené dvě záprstní kůstky!" Letošní sezóna tak skončila pro Davida předčasně. Šesté místo měl už tak jisté a nemělo cenu riskovat další komplikace. V té době už časomíra odpočítávala ze šedesátiminutového limitu, který je pro měřený trénink stanoven. Už ani nepršelo a vykukující slunce spolu se silným větrem dráhu rychle vysušovalo. Gerd byl dlouho ve vedení, ale asi 20 minut před koncem se na první pozici dostal Švýcar Bösiger. Zanedlouho šel na Gerdovo druhé místo Francouz Ferté. Náš jezdec měl zastávku v boxech a vše sledoval na monitoru, stejně jako Luostarinen. Oba pak nasedli do svých vozů, aby se pokusili svá postavení zlepšit. K naší smůle se to podařilo jen Finovi, který si dokonce vyjel pole-position. Gerd i přes veškerou snahu zůstal na čtvrté pozici. Roland se přetahoval celou hodinu s Matějovským o šesté místo, ale tentokrát s ním poprvé prohrál.
Nedělní warm-up naznačil, že nejlépe se do rozhodujícího dne vyspali oba největší kandidáti na evropský titul. Střídali se ve vedení, ale po 15 minutách byl výsledek příznivější pro Luostarinena. Skvělý výkon předvedl Roland, který do nedělních jízd nastoupil se souhlasem komise FIA i ostatních jezdců s Davidovým autem. Zajel čtvrtý nejrychlejší čas a porazil nejen Matějovského, ale i oba piloty stáje Deutsche Post Bösigera a Fertého.
Obrovská smůla však potkala Rolanda v kvalifikaci. Už v zaváděcím kole se mu "rozsypal" diferenciál a o souboje na své domácí trati přišel ještě před signálem zelených světel. Naopak nejvíce se dařilo Luostarinenovi. Šel okamžitě do vedení a po celých sedm kol si udržoval menší náskok, se kterým i dojel do cíle. Gerd měl po startu kolizi s Fertém, ale dostal se na třetí místo za Bösigera. Jeho snahu posunout se dále vpřed však zastavil proražený chladič. Bylo jen s podivem, že dokázal s tímto handicapem celou jízdu absolvovat a ještě získat body za třetí příčku. Přitom za Švýcarem zůstal jen o půl vteřiny. V depu se ukázalo, že motor jeho Buggyry jen zázrakem bez chlazení vydržel. Mechanici pak předvedli divákům bleskovou výměnu hnacího agregátu. Ztráta na Luostarinena se před poslední jízdou roku 2002 zvětšila na pět bodů! Zisku titulu už věřil jen největší optimista.
Start pohárového závodu vyšel nejlépe Bösigerovi, za kterým se usadil Luostarinen, těsně sledován Gerdem. Ve druhém kole Gerd zaútočil a posunul se na druhou pozici. V průběhu dalších kol jezdil stále za Švýcarem a zdálo se, že půjde i před něj. Bösiger ale vždy v posledním okamžiku zrychlil. Luostarinen naopak stále ztrácel a po osmi kolech dokonce pro poruchu odstoupil. Cesta k mistrovskému titulu byla otevřena a Gerd získal nakonec i prvenství v poslední jízdě. Bösiger byl totiž po dojezdu penalizován dvaceti vteřinami za překročení maximální povolené rychlosti a klesl až na čtvrtou pozici za Albaceteho a svého týmového kolegu Fertého. Roland dojel za Matějovským na šestém místě.
Víkend pro nás nezačal šťastně, ale nakonec jsme se mohli radovat z obrovského úspěchu. Stáj Martina Koloce získala nejcennější trofej a zaznamenala největší úspěch českého truckracingového sportu. Skvělé je i celkově šesté místo Davida, nováčka královské divize Super Race Trucks.
