
Buggyra získala maximum – první dvě místa v jednotlivcích i vítězství v týmech
Až v nedělních jízdách padlo konečné rozhodnutí – mistrem starého kontinentu se stal David Vršecký, také druhé místo patří zásluhou Markuse Bösigera týmu Buggyra. Navíc jsme už s předstihem vybojovali titul i v Poháru konstruktérů. Tak suverénní výsledek jedné značky historie truckracingu ještě nezaznamenala!!!
Tradičně výborně si oba naši jezdci vedli už ve volných trénincích, když obsadili první dvě pozice a o vítězství se podělili rovným dílem. Podstatně dramatičtější byl následný měřený trénink. Na dráhu totiž vyjelo rekordních 34 vozů a Davida v prvním ostrém kole přibrzdili jezdci, kteří na trať teprve vyjížděli z boxové uličky. Vedoucí muž šampionátu tak hned na začátku tréninku figuroval na konci druhé desítky startovního pole. Dlouho vedl Němec Hahn před domácím miláčkem Albacetem a Markusem, David se zanedlouho dostal na čtvrtou pozici. V samotném závěru se na první místo vyhoupl Španěl a posun na třetí zaznamenal David.
Po startu kvalifikačního závodu se jezdci na prvních pozicích seřadili podle výsledku tréninku. V polovině z osmi vypsaných kol se vedoucí čtveřice odpoutala od ostatních a v těsném závěsu kroužila k cíli. I pouhým okem bylo patrné, že David na třetím místě má více sil, než před ním jedoucí Hahn s Albacetem, jenže na předjetí to nestačilo. „Nemělo cenu se o nějaký útok pokoušet, protože bych šel zbytečně do rizika. Zrovna tak jsem věděl, že i za mnou jedoucí Markus pouze čeká na nějakou chybu,“ svěřil se David v cíli. „Je to tak, David letos jede fakt skvěle a já mohl jen vyčkávat, jestli někdo přede mnou nezaváhá,“ potvrdil úřadující šampión.
Více vzruchu po startu přinesl pohárový závod. Před první zatáčkou do Davidova vozu několikrát narazil za ním vyjíždějící Francouz Belloc a David měl co dělat, aby se vůbec udržel na dráze. Toho využil Markus a posunul se na třetí pozici. Po pár kolech se situace na špici stabilizovala a za vedení Albaceteho opět vedoucí kvarteto ujelo zbytku Evropy. Až do devátého kola se závod podobal předcházející jízdě jako podle kopíráku. V tom okamžiku byl ale závod zastaven, neboť nebezpečnou překážku vytvořil po vlastní havárii Belgičan Blaise. Po chvíli se vozy znovu postavily na startovní rošt a dojížděla se čtyři kola. Tentokrát se už vše obešlo bez vážnějších strkanic a diváci bouřlivě zdravili vítězného Albaceteho. Mnohým z nich ale asi nedošlo, že jejich ovace patří už definitivně třetímu jezdci šampionátu. Markus totiž po sobotních jízdách získal na Španěla náskok 31 bodů, který se v neděli už žádným způsobem nedá překonat! „Bude to jen o výdrži techniky, jinak se před Davida dostat už nemůžu. Rozhodně mu ale nic zlého nepřeji. Dneska jel velice chytře a hlídal si pozici,“ řekl uznale Markus. „Já jsem se nejvíc bál druhého startu, v tom prvním mě Belloc dost vylekal. Nakonec už pak nezlobil,“ dodal David s úsměvem, vědom si svého sedmnáctibodového náskoku před Markusem. Navíc byl nesmírně spokojený i s výkonem auta, se kterým podobně jako v kvalifikaci zajel v závodě nejrychlejší kolo.
V nedělním tréninku zkusil David jinou taktiku a nechal si odjet slabší jezdce. Za skupinou silnějších se pak vydal do boje s časomírou. Tah to byl vskutku mazácký a znamenal pole position do kvalifikační jízdy. Markus zkoušel něco obdobného, ale stačilo to „jen“ na třetí pozici za Albacetem.
Vlastní závod pak měl zápletku jen v úvodní zatáčce, kde Albacete lehce atakoval Davida. Ten se sice nedal předjet zadarmo, ale do většího konfliktu nešel: „Nemělo to cenu, strategie byla stejná jako v sobotu – dojíždět v klidu, nejlépe před Markusem,“ Možná to úplně v klidu nebylo, ale rozhodně druhou pozici David držel zcela bezpečně. Už ve třetím kole se vedoucí trojice tradičně odpoutala a s náskokem přes čtvrt minuty projela v nezměněném pořadí i cílem.
Prakticky stejný scénář měl také poslední pohárový závod sezóny, ve kterém šlo o pořadí na prvních dvou místech konečné tabulky – tedy o zisku titulu. Pohárová matematika byla velmi jednoduchá: při vítězství Markuse stačí Davidovi dojet nejhůře osmý! Vedení se od začátku ujal domácí miláček, za kterým se usadily Buggyry Davida a Markuse. Pár kol stačili držet krok Belloc a Hahn, ale i ti zanedlouho odpadli. Z jízdy se tak stal závod tří jezdců. Chvílemi se zdálo, že se David pokusí Albaceteho předjet, jenže se vždy zařadil zpět za Španěla. „Zase to vypadalo, že jsem rychlejší než Antonio, jenže mi šanci k předjetí nikdy nedal. Podstatné bylo, že auto jelo perfektně a já v duchu odpočítával kola. Taky mi na konci závodu začalo docházet, že se tím šampiónem asi už stanu… Prostě paráda,“ svěřil se David krátce před vyhlášením vítězů. Auto mu skutečně letos šlapalo výborně. Jako jediný ze startovního pole viděl šachovnicový prapor ve šech 36 jízdách! A to je výkon, který také v historii soutěže nemá obdoby!!! Titul je tak v nejlepších rukou. Samozřejmě i díky práci mechaniků, inženýrů a dalších členů týmu. S gratulací novému mistru Evropy pak až do depa přišla nečekaná a hodně vzácná návštěva - velvyslanec České republiky ve Španělském království, Jeho Excelence pan Martin Košatka.