Buggyra získala s předstihem titul v týmech
Možná to byla náhoda, možná osud, ale právě na jednom z neslavnějších okruhů na světě získala Buggyra další historický primát. Markus Bösiger a David Vršecký si zajistili už před závody v Misanu a Jaramě titul mistrů Evropy v soutěži týmů, neboli „poháru konstruktérů“. Před zaplněnými tribunami vyhrál v sobotu Markus pohárový závod, David pak v neděli dokonce obě bodované jízdy. V průběžném pořadí jezdců je v čele Markus před Albacetem a Davidem a patrně nikdo další už do souboje mezi trojicí nejlepších nezasáhne.
S velkými ambicemi nastupoval do sobotního souboje s časomírou především David. V předchozích dvou volných trénincích se mu dařilo ze všech nejlépe a dokonce dvakrát překonal i stávající rekord okruhu. Pak ale jezdci absolvovali brífink, kde byli důrazně upozorněni, že se nesmějí dostat koly za bílou čáru na okraji dráhy. David jel proto opatrněji a výsledkem bylo „až“ třetí místo za Albacetem a Markusem. Nešťastný byl ale pro nás start kvalifikačního závodu. Albacete, který diktoval tempo, najížděl k semaforům velice pozvolna na samé hranici regulérnosti, čímž zmátl Markuse i Davida. Ti byli připraveni na rychlý start a než stačili po rozsvícení zelených světel zařadit jiný rychlostní stupeň, téměř na roštu přimrzli. Markus propadl na deváté a David na šesté místo. Rychle se ale oklepali a začali postupovat vpřed. Ve druhém kole už byl David za Albacetem a Hahnem a při této stíhací jízdě stačil dokonce zajet i nejrychlejší kolo závodu. V polovině z osmi vypsaných kol se na čtvrtou pozici dotáhl Markus. V té době už David hledal prostor k předjetí Hahna, jenže německý jezdec všechny skuliny zavíral, ale byl viditelně pomalejší. K rozhodujícímu útoku nasadil David v posledním kole a málem se na druhé místo dostal. Jenže Hahn Buggyru v poslední chvíli vytlačil k okraji dráhy a David měl co dělat, aby neskončil v mohutném pilíři z pneumatik. Musel prudce přibrzdit a nechtěně udělal Markusovi prostor k předjetí.
Po startu pohárové jízdy se na vedoucí pozici usadil Albacete před Hahnem, Markusem a Davidem a čtyři kola jezdila tato čtveřice v rozpětí necelých dvou sekund. V pátém kole se Markus posunul před Hahna a podobný manévr chystal i David. Jenže se musel více soustředit na předjíždění Albaceteho, který zvolnil a z jeho vozu navíc vytékala na dráhu nafta. Cílem šestého kola už projížděly obě Buggyry na špici a nezadržitelně se blížily k zisku čtvrtého „double“ v sezóně. Při průjezdu do poslední kola všem v týmu ztuhla krev v žilách, když David nahlásil poruchu řízení. Podobně jako v Zolderu a v Mostě tak přišel o druhou příčku těsně před koncem závodu. Tentokrát se mu však podařilo s vypětím všech sil rvát volant a dojel si pro body za páté místo. „To je pech, že by se z toho jeden …“ a doplnil slovo, které by se smělo publikovat až po 22. hodině. „Zrovna teď se mi to nejmíň hodilo, když Antonio dojel bez bodu. Mohl jsem jeho náskok stáhnout o patnáct bodů, takhle jsem jich získal jen osm.“ Mechanici pak v depu kompletně vyměnili servořízení, včetně pumpy, která do něj dodává tlak. Zdánlivě jednoduchá operace, která však vyžaduje zručnost a preciznost - tedy vlastnosti, které naše kluky v montérkách proslavily nejen v Evropě!
A David se jim také náležitě odměnil. V nedělním warm-upu zajel nejrychlejší čas a v následném měřeném tréninku vytvořil nový traťový rekord, když za sebou nechal o více než půl sekundy druhého Hahna. Markus hned v úvodu také zajel velice solidní čas - jen o 15 setin sekundy za Davidem - ale ten byl anulován kvůli sraženému kuželu. Markus se tak musel spokojit s výsledkem, kterým se zařadil do druhé řady startovního roštu kvalifikace vedle Albaceteho.
Po startu měl David plné ruce práce, aby odrazil útoky Hahna, který jakoby odletěl od semaforů o chvilku dříve. Stačilo ale pár zatáček a modrá Buggyra vedla pestrobarevný vláček. V něm velice tvrdě bojoval Markus, který se po startu doslal do sevření několika vozů. Ani nestačil počítač všechny rány, které dostával ze všech stran. Po jedné z nich se mu nebezpečně začalo kouřit od levé zadní pneumatiky, do které se zařízla plastová bočnice a začala frézovat hlubokou drážku. David si nakonec v poklidu dojel pro vítězství před Albacetem, který v šestém kole předjel Hahna. O hodně více se nadřel Markus, který v posledním kole musel natolik zvolnit, že jen o sekundu uhájil čtvrté místo před finišujícím Britem Levettem. Vzhledem k nahuštěnému programu se opět v plné parádě předvedli mechanici, kteří během necelé hodiny připravili Markusovi auto do poslední víkendové jízdy.
Do ještě horší mlýnice se Markus dostal hned po startu pohárové jízdy. Spíše by se to dalo nazvat „brutální nájemnou vraždou“ než závodem Evropského poháru tahačů. Několik vozů MAN si s ním tak pohrálo, že zůstal bezvládně stát ještě před první zatáčkou, navíc otočený do protisměru. Každý čekal, kdy se objeví červené vlajky a jízda bude zastavená, ale jelo se dál, i když kousek od Markuse byl hluboko do písku zabořený Španěl Conejero. Na první pozici jedoucí David tak měl největší starost, aby nesrazil některého z desítky traťových komisařů, kteří pobíhali kolem Markusovy Buggyry. Během tří kol byla dráha volná a David se mohl soustředit na udržení vedoucí pozice před Albacetem a s odstupem jezdícím Hahnem. Svoji „zlatou“ neděli tak završil stoprocentně a mohl se začít radovat ze svého prvního velkého titulu, který získal s Markusem pro Buggyru v soutěži týmů.
