Pro závody v belgickém Zolderu předpověděli meteorologové příchod babího léta a jejich prognóza se bezezbytku naplnila. Počasí je totiž na zdejším okruhu hodně rozhodující, neboť samotná dráha je dost nebezpečná i za sucha. Hodně by o tom mohli vyprávět otec a syn Hahnové nebo jejich krajan Bernau. Ostatně ani Martin Koloc nemá na tento okruh jen růžové vzpomínky a určitě si při každém návratu hned vzpomene na havárii, která ho málem připravila o titul šampióna. V plné rychlosti tehdy narazil v testovacím tréninku do betonové zdi a poškodil auto natolik, že ho jeho největší soupeři z dalších bojů odepsali. Mechanici však předvedli tradiční um českých ručiček a Martin vyhrál.
Po mlhavé noci byla sice dráha ještě při sobotním prvním volném tréninku místy dost mokrá, ale rychle osychala. To nejvíce vyhovovalo Davidovi, který v závěru zajel nejrychlejší kolo. Buggyry Gerda a Antonia se zařadily do těsného závěsu. Ve druhém tréninku se pořadí na prvních třech místech obrátilo, ale poslední volný trénink opět vyhrál David. Před třetího Gerda a čtvrtého Antonia se překvapivě dostal Adam Lacko s Tatrou. Také měřený trénink byl ve znamení značky Buggyra, i když pořadí na špici se několikrát změnilo. Většinou ale vedl Antonio, který si nakonec i zajistil do nedělního kvalifikačního závodu pole position před Davidem a Gerdem. Ten se z naší trojice trápil nejvíce a třetí místo před Lackem vybojoval až těsně před vypršením vyhrazených čtyřiceti minut.
Nedělní slunce zářilo hned v ranním warm-upu nad nejrychlejším časem Davida a už se zdálo, že mu osvítí i cestu za úspěchem v kvalifikaci. David se dostal před první zatáčkou do vedení, ale byl po drobném přiťuknutí od Antonia na vnějším okraji a musel přibrzdit, aby neskončil v záchytné zóně. Toho bleskově využil Antonio s Gerdem a po vnitřní straně se protáhli na první pozice. David pak odrážel tvrdé útoky Östreicha, pro kterého však zanedlouho skončil tento souboj s bezvládným strojem v písku. Při nárazu se ale na Davidově voze poškodilo turbodmychadlo. Přesto si pozvolna dokroužil pro cenné body za šesté místo. Jízdu vyhrál Antonio před Gerdem, který jel na jistotu a nechtěl po výpadku Östreicha riskovat případnou kolizi a ztrátu bodů.
Po startu pohárové jízdy byla v první zatáčce velká tlačenice, na které nejvíce prodělal Gerd a klesl až na konec startovního pole. Naopak nejlépe se barevným chumlem propletl mladý štírek Lacko, za kterým se vyvezl Antonio. David jezdil za Luostarinenem na čtvrtém místě, ale rychle se mu přibližoval a cílem druhého kola už projížděl třetí. V dalším kole chyboval Antonio, který krátce opustil dráhu a po nedobrovolném výletu se propadl až za statečně bojujícího Gerda. Ten jel s velice poškozených autem a snažil se obkroužit co nejvíce kol, aby byl klasifikován a získal alespoň body za poslední sedmé místo. Štěstí nepřálo ani Davidovi, který zanedlouho ze druhé pozice hlásil opětnou poruchu turba, ale i on chtěl dojet co nejdále. Z historického triumfu se nakonec neradoval ani Lacko, kterého v posledním kole sesadila z vedení drobná technická závada. A tak si pro zlatý věnec vyskočil na bednu Östreich, stříbrný uhájil před finišujícím Antoniem Lacko. Se ztrátou kol si pro důležité pohárové body dojeli David a Gerd, kteří si pak v depu vyslechli Kolocovu pochvalu za profesionálně odvedený výkon.
V průběžném hodnocení se Gerdův náskok před Östreichem snížil na sedm bodů, David klesl o pět bodů za třetího Antonia.
