Buggyra obhájila s předstihem týmovou trofej, David si upevnil vedení
Už před dvěma posledními závody má tým Buggyra International Racing System důvod k radosti. Dvojici David Vršecký – Markus Bösiger se podařilo s velkým předstihem obhájit loňský titul v Poháru konstruktérů. Buggyra má takový náskok, který není možné překonat, ani kdyby jeli do Le Mans a Jaramy oba jezdci i s mechaniky autobusem na výlet. Jenže ve hře je ještě boj o titul a ten bude patrně dramatický až do neděle 5. října, kdy se ve Španělsku pojedou poslední dvě bodované jízdy. David v Zolderu oproti Mostu navýšil náskok na Markuse, ale lehce ztratil na třetího Albaceteho.
Volné tréninky naznačily, že si David přivezl dobrou formu i do Belgie, neboť v obou s přehledem vyhrál. Rozhodující je ale vždy až trénink měřený a ten už vedoucímu muži šampionátu tolik nesedl, když David zajel „až“ třetí nejrychlejší kolo. Tentokrát souboj s chronometrem vyhrál Markus, který druhého Albaceteho porazil o šest desetin sekundy. Odstupy mezi jednotlivými piloty byly ve výsledkové listině dost výrazné, což bylo nejvíce ovlivněno drobným deštěm. „Déšť byl nepříjemný, ale vadil asi všem. Byl jsem během tréninku dvakrát v boxech, protože jsem měl pocit, že motor netáhne naplno. Jenže nebyl čas ani prostor na zevrubnější prohlídku,“ postěžoval si David po návratu do depa. Tam pak mechanici skutečně odhalili závadu v ovládání turbodmychadel a rychle se pustili do opravy. Do startu kvalifikace chyběla hodina a půl. Spokojený se svým výsledkem byl samozřejmě Markus: „Pokud chci Davida dotáhnout, musím být rychlejší už v tréninku. Lepší pozice na startu rozhoduje vyrovnaný závod, což bylo jasně vidět v Mostě.“
Jenže na startu kvalifikačního závodu Markus trochu zaspal a vedení se ihned ujal Albacete. Problémy měl zpočátku i David, když musel krátce přenechat třetí pozici Rakušanu Altenstrasserovi, který se od Mostu cítí ve vynikající formě. Ale už ve druhém kole mladého Rakušana předjel. „První tři kola jsme se s Markusem opravdu trápili, protože nám nešla elektronika. Pak se to naštěstí chytilo a mohli jsme jet naplno,“ vysvětlil David úvodní potíže. A skutečně – hned ve čtvrtém kole oba stáhli téměř třísekundový náskok Španěla a zavěsili se na jeho záď. Při průjezdu do šestého kola pak Markus zaútočil a dostal se na Albaceteho úroveň. Jenže musel prudce brzdit do zatáčky a raději předjíždění vzdal. „Kdyby byla dráha suchá, asi bych byl odvážnější. Nechtěl jsem riskovat, že bych vyletěl nebo Antonia vyrazil z dráhy, tak jsem se raději včas stáhnul. Musel jsem si taky hodně hlídat Davida, který byl na mém zadním nárazníku a taky se chystal na útok,“ potvrdil Švýcar po dojezdu. „Byl jsem rychlejší než Markus i Antonio, jenže na zdejší úzké dráze se těžko předjíždí, zvlášť na mokru. Náskok před ostatními jsme už měli a hlavní je dojíždět, teď jsme moc neztratili,“ doplnil David. Vedoucí trio dokroužilo v nezměněném pořadí až do cíle osmého kola.
Také pohárový závod vyhrál Albacete stylem start – cíl, když mu na záda stačil po celých dvanáct kol dýchat jen Markus a v první třetině i David. Ten začal pozvolna ztrácet a dokonce se v závěru jízdy musel i obávat o svůj téměř osmisekundový náskok před opět skvěle jedoucím Altenstrasserem. „Po čtyřech odjetých kolech mi úplně odešly levé zadní pneumatiky a začal jsem po dráze plavat. Naplno jsem mohl jet jen v pravých zatáčkách, jenže ty jsou tady jen dvě…,“ litoval David. S umístěním na třetí pozici byl proto nadmíru spokojený. Podobně se vyjádřil k druhým místům i Markus: „Řekl bych, že jsem se o lepší výsledek připravil na startu kvalifikace. Určitě jsem nezaspal, ale musel jsem jet na levé straně v mokré stopě. Když jsem pak na zelenou přidal plyn, tak se mi protočila kola a Albacete byl rázem vpředu,“ vysvětlil úřadující šampión.
V noci se vyjasnilo a ochladilo, takže ráno byla nad okruhem modrá obloha. Při warm upu začala navlhlá trať osychat a Markus i David se hodně přiblížili k loňskému rekordu dráhy. Ten pak podle očekávání padl v měřeném tréninku, i když způsobem z říše snů. David se rozhodl, že hned na začátku zajede do boxů a počká, až ostatní dráhu dokonale vysuší. „V zadní části okruhu je ve stínu stromů ještě trochu vlhko. Tak jsem si řekl, že zkusím počkat – a Markus se přidal.“ Na trať tak vyjížděli skoro v polovině tréninku. Zpočátku se nemohli dostat do popředí, ale v závěrečných minutách se David vyhoupl na druhé místo za Albaceteho a po chvíli šel do vedení Markus. V poslední minutě však David zabojoval a postupně vylepšoval rekordy ve všech sektorech. Výsledkem byl famózní čas, který byl v okruhových tabulkách zapsán jako nejlepší výkon historie!
Jenže i tento zápis se změnil, protože hned v následující kvalifikační jízdě Markus Davidův čas překonal. Výborně totiž vystartoval a v úvodní zatáčce se ujal vedení. Nasadil skutečně pekelné tempo a vytvořil si menší náskok, při kterém právě zajel nejrychlejší kolo závodu. David držel asi dvousekundový odstup a postupně ujížděl třetímu Albacetemu. „Nevystartoval jsem špatně, jenže Markus byl ještě rychlejší a do první zatáčky jsme šli oba naplno. Kdybych jen trošku přidal, asi bych ho poslal do záchytné zóny, což by mělo katastrofální dopad pro nás oba,“ zhodnotil David úvodní metry s tím, že se v poslední víkendové jízdě pokusí Markusovi tento manévr vrátit.
Jak řekl, tak i udělal! Od té chvíli pak až do cíle dvanáctého kola před sebou viděl jen vozy, které předjížděl o celé kolo. S jedním z jezdců měl i menší kolizi, která však jeho spanilou jízdu za dalším pohárovým vítězstvím nezastavila. „Auto šlapalo jak švýcarské hodinky, byl to ale skutečně den plný adrenalinu. Zariskovali jsme v měřáku a pak si to s Markusem dvakrát rozdali po startu. Škoda jen, že neudržel druhou pozici.“ Boj o titul šampióna však bude podle Davida ještě zajímavý. Má sice náskok, ale ten stačit nemusí! Markuse patrně zradila před poslední třetinou závodu elektronika v motoru a nakonec byl rád i za body za šestou příčku. „Kdybych nedojel, už by mě Antonio přeskočil. Bude to ještě boj. Jsem rád, že jsme už alespoň obhájili týmovou trofej,“ dodal přeci jen trochu posmutnělý Švýcar.
