Buggyra VK50 drží! A taky o tom to je!
Přestože po prvních třech podnicích letošního ME tahačů ztrácí Adam Lacko ze čtvrtého místa na Jochena Hahna 54 bodů, panuje v roudnickém týmu nadále optimismus v mezích zdravého rozumu.
V dosavadních 12 bodovaných jízdách totiž zbrusu nový, revoluční speciál zkolaboval pouze v závěrečném závodě na Hungarorigu, kdy nečekaně zaúřadovala elektronika. Předchozí sobotní diskvalifikace byla dílem rozhodnutí jury. „Šli jsme do sezóny s tím, že děláme auto, které bude mít na titul, přičemž celkové stupně vítězů jsou samozřejmostí,“ říká jeden ze spolu tvůrců VK50 Robin Dolejš. „V Misanu všechno fungovalo, na Hungaroringu jsme přišli v sobotu minimálně o dvacet bodů kvůli minimálním překročením rychlosti 160 km/h. A na Slovakia Ringu, na kterém se nám v uplynulých dvou letech, dvakrát nedařilo, získal Adam velmi solidních 37 bodů. Ne, že by to nemohlo být lepší, ale neexistuje zásadní důvod k nespokojenosti.“
Druhý z konstruktérů VK50 David Vršecký považuje letošní nasazení nového speciálu za nezbytné. „Se starším vozem vyhrál Adam titul, několikrát skončil druhý. Ale už loni po Nürburgringu jsme si řekli, že skončit druhý je sice hezké, ale my chceme vyhrávat, což vyžaduje čas. I když máme s Robinem v otázce vývoje víceméně volnou ruku, v případě VK50 se jednalo o kolektivní rozhodnutí. Takže, pokud jsme s novým autem dokončili jedenáct závodů z dvanácti, je to hodně dobré. Boduje totiž pouze auto, které dojede do cíle. V roce 2001 odstoupil Gerd kvůli technice tuším třikrát z prvního místa, další sezónu z toho byl titul.“
Podle toho času zraněného manažera Jana Kalivody se předsezónní strategie a cíle nemění. „Jedeme závod od závodu s cílem maximálně bodovat a pracovat zároveň za pochodu na vývoji auta. Je to docela komplikovaný postup, ale v minulosti se osvědčil.“
