Dakarská desítka Jana Kalivody
Od roku 2015 šéfuje Jan Kalivoda na Rallye Dakar tým Tatra Buggyra Racing. Letos absolvoval bez evidentní fyzické a především psychické újmy svůj pátý Dakar a nechal se přesvědčit, že je vhodné zakončit pětiletku sestavením vlastní dakarské hitparády.
1.Stéphane Peterhansel (1965, Francie)
Třináctinásobný vítěz, dokonale umí na motorce i v autě. Tuším v loňském vydání Playboy Dakar jsem četl, že mu jeho táta dal na vybranou, buď bude vyhrávat, nebo půjde dělat instalatéra do rodinné firmy. Jak vidno, zvolil lepší variantu. Co jezdím na Dakar, vyhrál dvakrát. Vždycky jsem si říkal, kde bere ve svých letech a po tolika vítězstvích motivaci? Ale pak jsem si vzpomněl na naše Pepíky Kalinu a Macháčka.
2.Toby Price (1987, Austrálie)
Letošní vítěz. Moc se s motocyklisty nepotkáváme, máme odlišný program, ale z toho, co jsem viděl, je to velký střelec. Nosím mu štěstí, během „mých“ pěti let dvakrát vyhrál, dvakrát skončil třetí. Snad si uvědomí, že je čas pozvat mě na panáka.
3.Josef Kalina (1949, Česko)
Hluboce se klaním a smekám. Posadit se do Tatry v důchodovém věku, nechat se sebou mlátit v kabině a neudělat chybu. Pepa je prostě borec. Jsem si jist, že kdyby dal dohromady veškeré své dakarské vzpomínky, jeho paměti by mohly konkurovat rozsahem sebraným spisům Aloise Jiráska. A jednalo by se určitě o mnohem zábavnější čtení.
4.Vladimir Čagin (1970, Rusko)
Sedminásobný vítěz kategorie kamionů. Když před dvěma lety přivezl závodní inženýr Buggyry Robin Dolejší tuším do Belgie několik kousků Playboy Dakar, všechny mu sebral. Před lety přišel na Dakaru poděkovat za vytažení Nikolajeva, na Silk Way Rallye vyslal na záchranu Martina Kolomého vlastní vrtulník. Absolutní perfekcionista, kterému nic neunikne. Po večerech objíždí na svém kole celý bivak a bedlivě sleduje, jak konkurence řeší opravy.
5.Eduard Nikolajev (1984, Rusko)
Od té doby, co jezdím na Dakar, vyhrál tři poslední ročníky. Výborný jezdec, nedělá chyby, dokáže prodat zázemí a podmínky, kterými jeho tým disponuje. Problém je ten, že ať se bavím s kterýmkoli z Rusů, vlastně nevím, o koho se jedná. Všichni mi připadají stejní. Prostě jezdí za Kamaz a hotovo.
6.Marc Coma (1976, Španělsko)
Pokud někdo vyhraje Dakar pětkrát na motorce, musí určitě něco umět. Jako závodníka jsem ho nezažil, nicméně jednal jsem s ním v dobách, kdy Dakaru šéfoval. Usměvavý sympaťák, nikdy neměl problém pomoci. Paradoxně, vůbec nejlepší trať vybral v roce 2018, ve stejný rok, pak skončil. Vrací se v lednu, kdy pojede v Saudské Arábii jako navigátor Fernando Alonsa.
7.Násir Attíja(1970, Katar)
V jeho případě platí, že lidi, kteří něco dokázali, se chovají podstatně přirozeněji, než zoufalci svádějící marný boj se životem. Letos vyhrál Dakar potřetí, pokaždé s jiným autem. Dělal jsem si z něj srandu, že nepotřebuje pevnou půdu pod nohama, protože si vystačí s pískem.
8.Josef Macháček (1957, Česko)
Vedle našeho Kaliny další Pepík, který dokázal vyhrát několikrát Dakar. I když údajně disponuji hodně velkou dávkou fantazie, dost dobře si nedovedu představit, co by se dělo, kdyby oba dva zavřeli, do jedné místnosti, aby spolu pokecali o Dakaru… Pepu Macháčka jsem vždy řadil do kategorie nestárnoucích mladíků, kteří si chtějí jenom hrát a vyhrát. Uvidíme, jak v lednu na naší bugině.
9. Sebastien Loeb (1974, Francie)
Bohužel jsem se nikdy nedostal k tomu, abych se ho zeptal, jestli mu nevadí, že nemá ve WRC deset titulů. Možná příští rok. S jeho vstupem na Dakar byla spojena velká publicita, což je vždycky ku prospěchu věci. Je to perfekcionista, přesto se mu nepodařilo na Dakaru doposud nikdy vyhrát. Měl takovou smůlu, že člověka až napadne, že někdo tam nahoře mu to vítězství vůbec nepřeje.
10.Robby Gordon (1969, USA)
Na Dakaru sice nikdy nic moc velkého nevyhrál, ale jako typický Američan ví, že závodění musí být v první řadě show. Bohužel v Evropě to vidíme jinak, takže, když Robby bavil v roce 2016 publikum na hranicích Bolívie svými „donuty,“ místo pochvaly se mu dostalo ze strany organizátorů penalizace. Asi ho to pořádně znechutilo, čemuž se ani nedivím, protože další dva roky se na Dakaru neukázal.
