Lackovo krocení rudého býka: Umění konat!
Být Adamem Lackem, po prvním podniku ME tahačů v Rakousku rychle balím a ujíždím domů. Během jízdy pak ovšem ve mně bude s přibývajícím časem v čím dál, tím větší míře převládat pocit dobře vykonané práce.
Závodění aut všeho druhu je totiž vedle jezdeckých schopností o technice. Takový Fernando Alonso by mohl, nejen letos, vyprávět! V truck racingu navíc do hry vstupuje technické omezení v podobě maximální možné povolené rychlosti 160 km/h. O tom by mohl pro změnu v rámci hodnocení svých soubojů s Heinzem Wernerem Lenze z druhé poloviny 90. minulého století vyprávět Martin Koloc. Příběh, kdy, na, jeden závod, dorazil s certifikovaným zařízením na měření rychlosti nezávislý expert prokázal, že německý sok jede podstatně nad povolenou hranicí, nicméně pořadatelé mu vysvětlili, že pravdu mají vždy jen oni, vešel do dějin truckracingu. Nějak podobně to dopadlo letos v Rakousku.
Závodní víkend tak trávil Adam v nezáviděníhodném módu. Člověk se cítí ve formě, auto jede. Do toho ovšem od prvního momentu pochybnosti, co ukáže premiérově zkoušený systém měření rychlosti? Nakonec ukázal například po vyhraném nedělním pole position, že se start z prvního místa nekoná a horký adept na zisk titulu odstartuje z vůbec nejméně výhodné pozice. Důvodem byl nesoulad mezi zařízeními měřícími rychlost v autě a na okruhu. Co s tím? Hodit vše za hlavu a připravit se na další závod. Snadno se to řekne, mnohem hůře vykonává!
A právě ve schopnosti konat je velká síla Adama Lacka. Přes veškeré peripetie takt nakonec jezdec Buggyry dokázal vytřískat z minima maximum, z možného nemožné v podobě 34 bodů. Opět se prokázalo, že opravdu velkého jezdce nedělá schopnost vítězit v okamžiku, kdy jde všechno podle plánu, ale schopnost vzepřít se, v tomto případě nepřízni technického osudu. A tom by to mělo být!
