Závody s hendikepem slaví 10 narozeniny
Před deseti lety došlo v truckracingu k revoluční změně. Dosavadní systém: měřený trénink – kvalifikace – pohárový závod, nahradila varianta závodu s hendikepem, jehož princip spočívá v prohození míst nejlepších osmi jezdců předchozí pohárové jízdy.
„Když s tím tenkrát přišli, nebyl jsem moc nadšený. Starý systém totiž zohledňoval především sportovní hledisko, zatímco FIA se rozhodla vyhovět tlaku slabších jezdců a týmů,“ vzpomíná David Vršecký, který je spolu s Antonie Albacetem jediným jezdcem, který získal titul mistra Evropy v obou režimech. „Nakonec jsem si zvykl, ale je pravda, že do každého závodu s hendikepem šel člověk s vědomím toho, že to pár hochů po startu zašpuntuje, vytvoří se vláček a rychlý jezdec si nakonec řekne, že než při pokusu o předjíždění riskovat kvůli pár bodům rozbití auta, bude lepší nezávodit a nějak to dojet.“ Navíc podle Davida připravilo nové pravidlo v roce 2013 Antonia Albaceteho o titul.
„Jelo se v Zolderu, na startu zazmatkoval Major, sedmnáctiletý kluk z Maďarska. Byl z toho děsivý crash, Antonio přišel o auto, a protože se poslední závod konal hned za týden v Le Mans, odjel poslední tři dny šampionátu na vypůjčeném autě Markuse Östreicha. Nakonec prohrál s Jochenem.“
Druhý jezdec týmu Buggyra International Racing Systém Adam Lacko, je smířlivější. „Pamatuji si na Zolder. Vedle Antonia zničili auto i Bösigerovi, narychlo se musel přivézt speciál z Česka. Z čistě jezdeckého hlediska má David pravdu, FIA to ale udělala kvůli divákům. Závod s hendikepem je atraktivní, kromě toho, jak už jsem mnohokrát říkal, jsou závody tahačů kontaktní sportem,“ říká mistr Evropy 2017. „Jediné, co mi vadilo, bylo sezóna tuším 2015, kdy se za hendikep dávaly stejné body, jako za hlavní závod. Jezdci dejme tomu na čtvrtém, pátém místě si spočítali, že je lepší dojet osmý a přestali závodit. Naštěstí už je to za námi.“
