Šampión o šampiónech
Letošním rokem vstoupí evropský truckracing do druhého desetiletí nového milénia. Předchozí devítiletka, loni se titul neuděloval, vygenerovala tři nové šampióny, jejichž zhodnocení si vzal na starost dvojnásobný mistr Evropy (2008 – 2009) David Vršecký.
1. Jochen Hahn (1974, Německo, MAN, Iveco, 2011 – 2013, 2016, 2018 – 2019)
David: „Pamatuji si, jak před posledním závodem v Jaramě 2007 Jochen obcházel depo a se všemi se loučil, Mercedes tenkrát skončil s podporou truck racingu. Nakonec Jochen vyhrál stylově poslední závod, aby se v následující sezóně objevil na závodech s MAN. Pár let to vypadalo, že nic moc, dnes je z toho šest titulů, což z bývalého rozbíječe aut činí nejúspěšnějšího truckera historie. Myslím, že tím, jak vyhrál v roce 2011 se „odšputoval,“ do každé sezóny pak šel s tím, že si nemusí nic dokazovat. Dostal mě v roce 2012, kdy se přetahoval o titul s Albacetem. Antonio vedl, ale v Jaramě rozbil auto, za týden se jel poslední závod v Le Mans. K tomu, aby mohl závodit v neděli v Jaramě a další týden v Le Mans na speciálu Markuse Östreicha, potřeboval písemný souhlas všech jezdců. Jochen podepsal první, a protože Antonia dost lidí nemuselo, ještě za něj loboval. Komplexní jezdec, který nedělá chyby, jako jeden z mála získal titul na vozech dvou značek.“
2. Norbert Kiss (1985, Maďarsko, MAN, 2014 – 2015)
David: „Nevím, jestli by mu Jochen prodal svůj starý speciál, kdyby věděl, jakým směrem se věci vyvinou? Jezdec odkojený trenažéry, nahradil krajana Balásze Szóbiho, který se zabil v roce 2010 ve svém letadle. Od začátku byl hodně rychlý, postrádal jsem u něj ale větší pokoru. Začal se rovnat poté, co ho Adam málem přizabil ve Smolensku, tehdy mu praskly brzdové kotouče a trefil v plné rychlosti dveře spolujezdce. Tituly vyhrál suverénně, pak odešel, z pro mě neznámých důvodů, k Mercedesu. Pořád umí být rychlý, motoristický sport je ale o kombinaci jezdce a techniky. Uvidíme, jak dál.“
3. Adam Lacko (1984, Česko, Buggyra, 2017)
David: „Když s někým jezdíte čtyři roky ve stejném týmu a další čtyři s ním děláte, blbě se hodnotí. Pamatuji si ho z Estorilu 2003, kdy jel první závod a skončil čtvrtý. Nebo v Le Mans 2004, kdy předjel na zpátečku dvojnásobného šampióna Harri Luostarinena. Přežil sezóny u Egona Allgauera a MKR Technology, k nám přišel na konci roku 2013 jako hotový jezdec. Titul vyhrál suverénně, má konzistentní formu. Ví, co chce a jak k cíli dojít. Loni ho o titul připravil Covid – 19, letos vyhraje.“
